Důvodem častých obav z hluku větrných elektráren jsou u nás patrně špatné zkušenosti s prvními, nepovedenými prototypy turbín z počátku devadesátých let. Díky technologickému vývoji jsou však současné elektrárny projektovány tak, aby splnily hlukovou normu v ČR – jednu z nejpřísnějších norem v EU. Výstavba větrných elektráren od skupiny meridian probíhá v dostatečné vzdálenosti od sídelních jednotek. Hodnoty normy jsou tedy s dostatečnou rezervou dodrženy. Agentura ochrany přírody a krajiny uvádí, že les ve vzdálenosti 200 metrů vydává při rychlostech větru 6–7 m/s přibližně stejný hluk jako větrná elektrárna ve stejné vzdálenosti.            

Větrné elektrárny nesporně tvoří nové dominanty v krajině, nicméně většina větrných parků je navrhnuta tak, aby byl vliv na krajinu co nejmenší. Výstavba probíhá v oblastech, kde je dostatečně větrno, tedy většinou na kopcích nebo rozlehlých rovinách. To, že jsou vidět, ještě ale neznamená, že pohled do krajiny hyzdí. Větrná elektrárna je často hodnocena jako moderní prvek, který krajinu oživuje a znázorňuje symbol nevyčerpatelné a dynamické energie větru. Větrné elektrárny jsou po skončení životnosti demontovány a odstraněny provozovatelem. Dotčené pozemky jsou uvedeny do původního stavu.

Moderní větrné elektrárny jsou vybaveny technologií Anti-Icing System – systém detekce tvorby námrazy a ledu a zároveň vyhřívání lopatek. Senzory zaznamenávají případné nepravidelné vibrace listů rotoru způsobené námrazou. Při přetížení rotoru dojde k řízenému zastavení otáček a k automatickému vypnutí větrné elektrárny. Jelikož systémy zaručují zastavení stroje, z listů nemůže za provozu odlétávat námraza. Námraza, příp. led, může odpadávat pouze ze stojícího zařízení VTE (obdobné riziko jako u jiných výškových staveb, stožárů apod.).

Vliv větrných elektráren na ptactvo patří k nejpodrobněji zkoumaným environmentálním aspektům větrné energie. Dle dostupných studií je největší dlouhodobou hrozbou pro ptáky změna klimatu. U moderních větrných elektráren se lopatky pohybují pomaleji a ani případný střet s otáčející se lopatkou nemusí končit tragicky. Opakovaně byla zaznamenána situace, kdy vzduchový polštář okolo lopatky ptákem smýkne, aniž by ho zranil či usmrtil. Dosavadní výzkum ukazuje, že úmrtnost ptáků v důsledku střetů s elektrárnami je ve srovnání s jinými lidskými činnostmi či usmrcením kočkami velmi nízká. Hustota zvěře na území s elektrárnami zůstává stejná (Veterinární univerzita v Hannoveru).

Jedna moderní větrná elektrárna (VtE), o jmenovitém výkonu 5MW ročně, vyrobí v průměru 12 000 MWh elektřiny, což představuje roční spotřebu 4 000 domácností. VtE v ČR v roce 2020 vyrobily 350 GWh elektrické energie, což odpovídá spotřebě 140 000 domácností. 350 GWh by bylo možno vyrobit spálením 350 000 tun uhlí, čímž se vyprodukuje 350 000 tun CO². Větrné elektrárny na území ČR jsou připojeny k distribuční síti skupiny ČEZ a vyrobená elektřina je následně rozváděna do českých domácností. Takto vyráběná elektřina přispívá k nezávislosti ČR na dodávkách el. energie ze zahraničí.

Na základě oboustranného souhlasu je možné smlouvu s obcí prodloužit a větrná elektrárna nadále produkuje elektrickou energii. Další variantou je tzv. re-powering, což znamená výměna gondoly za novou, modernější. V případě ukončení spolupráce, je provozovatel povinen stavbu odstranit. Náklady na demontáž elektrárny jsou vypočteny nezávislým znalcem a tato částka je alokována na bankovním účtu. Větrné elektrárny jsou již nyní z 85 % recyklovatelné, přičemž přední světoví výrobci plánují do roku 2040 vyvinout elektrárny recyklovatelné ze 100 %.

Na základě oboustranného souhlasu je možné smlouvu s obcí prodloužit a větrná elektrárna nadále produkuje elektrickou energii. Další variantou je tzv. re-powering, což znamená výměna gondoly za novou, modernější. V případě ukončení spolupráce, je provozovatel povinen stavbu odstranit. Náklady na demontáž elektrárny jsou vypočteny nezávislým znalcem a tato částka je alokována na bankovním účtu. Větrná elektrárna je z cca 85 % recyklovatelná, přičemž přední světoví výrobci plánují do roku 2040 vyvinout 100% recyklovatelné elektrárny (vč. listů rotoru).

Potřebná zpevněná servisní plocha, kterou je zapotřebí zachovat po dobu provozu jedné větrné elektrárny, činí přibližně 2000 m². V době montáže a následně pak při deinstalaci je třeba počítat též s krátkodobým dočasným záborem cca 5,500 m² – tento prostor však může být po celou dobu provozu elektrárny používán k původnímu účelu, např. k pronájmu pozemku pro zemědělské účely apod. Využití potřebných pozemků pro záměr větrné elektrárny je s majiteli řešeno formou pronájmu.

Povolovací proces od oslovení obce až po samotné spuštění větrné elektrárny trvá 4–8 let. Avšak výstavba větrné elektrárny probíhá cca 3 měsíce. V této době je započteno zrání betonu, které trvá nejméně 5 týdnů a montáž samotné elektrárny je dokončena během 3-5 dní.

Je zapotřebí posoudit několik primárních faktorů na základě kterých vyhodnotíme vhodnost daného území pro umístění VtE. Musí být splněny následující předpoklady, které vaše obec splňuje:

• předpoklad dostatečné síly větru. (průměr min. 5,5m/s)
• předpoklad absence zvláštní ochrany území (zájmové území MO, ochrana přírody, ochranná pásma infrastruktury, lesy atd)
• předpoklad dostatečné vzdálenosti od obydlí (snažíme se dodržet min. kilometrovou vzdálenost od sídelních jednotek)
• předpoklad připojení do rozvodné elektrické sítě
• vhodná přístupová cesta pro dopravu dílu VtE a vhodné podloží

Výstavba větrné elektrárny (a obecně každé zařízení využívající obnovitelný zdroj energie) je jeden z nejvíce smysluplných lidských počinů kombinujícím udržitelnost (díky nejnižšímu vlivu na přírodu v porovnání s alternativami) a zajištění životního komfortu lidské společnosti. Jedná se též o ekonomicky zajímavý projekt, díky čemuž je možno obci, která o něj projeví zájem, nabídnout každoročně finanční prostředky využitelné na další rozvoj obce.